Než začnete do akvária přidávat ryby, je nejlepší nechat akvárium „zaběhnout“. „Zaběhnuté“ akvárium má ustálenou populaci bakterií, které přeměňují amoniak na dusitany a dusitany na dusičnany. Hladiny amoniaku a dusitanů ve vaší nádrži dosáhnou 0 ppm (parts per million – částic na milion) – doba, za kterou se cyklus plně ustálí, se může lišit. Většina akvárií se časem zaběhne sama, ztráty ryb ale mohou být značné, pokud proces nemáte pod kontrolou, protože amoniak a dusitany jsou pro akvarijní ryby vysoce toxické.

1. Dusíkový cyklus začíná, když se dusíkatý odpad, jako jsou rybí exkrementy, nespotřebované krmivo a rozkládající se zbytky rostlin, rozkládá a uvolňuje amoniak (NH3/NH4 – velmi toxický pro ryby).

2. Amoniak a další dusíkatý odpad oxidující bakterie přeměňují na dusitan (NO2 – toxický pro ryby).

3. Dusitan je přeměňován na dusičnan (NO3 – pro ryby méně škodlivý) činností bakterií. Udržujte hladinu dusičnanů pod 20 ppm, ideálně mezi 5 a 10 ppm.

4. Rostliny jsou dusičnany hnojeny. Kombinací rozkladu a exkrementů ryb, které rostliny požírají, vzniká odpadní hmota, jež vytváří amoniak a udržuje cyklus v chodu.

Existují různé způsoby, jak akvárium zaběhnout s minimálním stresem pro ryby. Tři běžné metody jsou: zaběhnutí bez ryb, kdy se do akvária přidá zdroj dusíku (nikoli ryba), zaběhnutí s rybami, které vyžaduje velmi časté výměny vody a kvalitní přípravek na úpravu vody, a tiché zaběhnutí, při němž využíváte rostliny ke zpracování amoniaku a dusitanů. Je důležité si nastudovat informace a určit, která metoda je nejlepší pro vás a vaše akvárium. Ať už zvolíte jakoukoliv metodu, budete potřebovat kvalitní testovací sadu na amoniak, dusitany a dusičnany.